Z. P.

Krásný večer, nevím, nakolik to pomůže, ráda bych však veřejně popsala svoji zkušenost s brněnským OSPODEM a soudem v Brně. Ve zkratce se jednalo o otázku, zda poslat 2 a půl roční dítě do zahraničí - neznámého prostředí s neznámým člověkem (biologickým otcem, který 2 roky prakticky nejevil zájem a dítě jej nezná), kterému nerozumí - jazyková bariéra a který se projevuje agresivně jak vůči matce, tak vůči dítěti - např. při videohovorech mu říká, že mluví jazykem na "hov..o" -tudíž česky.

OSPOD - který by měl chránit zájem dítěte, neprojevil prakticky žádnou aktivitu. Malou nikdy neviděl, nenavštívil v jejím běžném prostředí, tudíž těžko mohl hájit její zájmy, pokud jí neznal. Ovšem u soudního řízení lhal, že malou viděl dokonce 2 x. Dle sociálního úřadu je tedy dítě připraveno mentálně i psychicky na cesty do zahraničí (jak to může vědět, když ji nikdy neviděl?). 

V rámci soudního řízení hájil lži otce, který tvrdil, že jej dítě v devíti měsících říkalo táto - v devíti měsících dítě nemluví. Do zprávy pro soud napsal OSPOD nepravdivou informaci - jako důvod nepřítomnosti dítěte a matky na schůzce uvedl graviditu a pominul fakt, že dítě bylo a spalo předchozí dny v nemocnici zapojené na kapačce, tedy je den po propuštění unavené a potřebuje klid. 

Otec dítěte půl roku neposílal výživné, následně vše poslal 2 dny před soudním jednání. Po soudním jednání se situace opakovala, dva měsíce neplatil, u soudu se omluvil z roztržitosti a před očima OSPOD a soudkyně udělal příkaz k platbě, tedy všechno bylo v pořádku dle soudu. ( nedošlo, že se jedná o projev nespolehlivosti a nezájmu o malou). Navíc byly doloženy důkazy o tom, jak otec tvrdí, že alimenty posílat nebude. 

Psychické domácí násilí, ke kterému se otec přiznal bylo dle soudu v pořádku, případně přecitlivělost matky. Otázky jako vztah otce k české kultuře (kterou pravidelně uráží a napadá i před malou) byla považovaná za směšnou. Otázka, jak zajistí celodenní péči o dítě rovněž sklidila poslech soudkyně i OSPODU. Argument, že dítě biologického otce nezná neprošel, dle soudkyně a OSPODU si dítě pamatuje svého otce z doby, kdy mu bylo 0 - 9 měsíce a žilo s ním ve společné domácnosti.

Je smutné, že v takto důležitých funkcích, které by měly chránit zájmy dětí sedí lidi, kteří svoji práci plní povrchně, bez známek racionálního uvažování nebo dokonce empatie (minimálně vůči dítěti).

Pokračování příběhu: 

Snad jen ještě pár střípků ze soudního jednání a z rozsudku městského soudu v Brně..Snažím se řešit, jak jen to jde, ale pokud bych se v reálu s takovou situací nesetkala, nikdy bych nevěřila, že může být pravdivá a věřím, že její co nejširší zveřejnění může třeba pomoci někomu jinému. Dítě má dle soudu právo na styk s oběma rodiči stejným dílem a to i za předpokladu, že může dojít k psychickému poškození dítěte.

Dle soudu a Ospodu je tedy dcera - ani ne tři roky (kterou nikdo neviděl) plně připravena na výjezdy do Itálie. Jazyková bariéra není problém, to, že biologického otce nezná, není problém, odtržení od matky, se kterou byla po dobu skoro 3 let 24 hodin denně není problém, výjezd do cizího prostředí je v pořádku, variantu případného možného únosu soud neřeší. Rovněž neřeší agresivitu a násilí otce.

Otec se přeci před soudem k agresivitě a násilí vůči mně přiznal, soud to tedy smetl ze stolu poznámkou v rozsudku, že by se měl otec agresivitě, výhružkám a násilí vyvarovat. Veškeré přiložené důkazy - agresivní konverzace ze strany biologického otce byla zamítnuta s tím, že je netřeba ji číst, pokud se otec k agresivitě přiznal veřejně -po tom, co mi zlomil ruku: "Fallo prendere alla bambina che poi ti rompo tutte e sue le braccia e tutte e sue le gambe. Non scherzare." (Pokud se dcera nakazí - Covidem - tak ti zpřerážím obě ruce a obě nohy, nežertuj), celou tvojí rodinu bych chtěl vidět spálenou na popel, včetně tvého malého synovce. Celá tvoje rodina by měla zemřít.. 

Ospod "řádně" prověřil mentální úroveň a připravenost dítěte k cestám do zahraničí, dítě dvakrát viděl ( prověřením připravenosti dítěte rozumějme jeden krátký videohovor s biologickým otcem, kterému byl Ospod přítomen a 2 minutové setkání v kanceláři Ospodu, kdy jsem si byla pro formulář a pro dceru neměla zajištěné hlídání). Takto lze pokračovat co se týče většiny informací v rozsudku - mnohdy založených na lži a nepravdě, celé jednání kompletně jednostranné a v absolutním rozporu ze zájmem a především zdravým psychickým vývojem dcery. 

Na dokreslení rozhovor o tom, jak často funguje rozdělení péče o děti v ČR:

https://www.youtube.com/watch?v=9k4mwhf9wHs&fbclid=IwAR3f-s-m_bfk1WR47O__Ps5Oxp5rhXKB_KBjWayISRyFn4TfPDFGTzf4CFs